Rodina a finance

Jaká byla vaše cesta do ZFP akademie?

Zjednodušeně lze říci, že to byla otázka času. Celou dobu, co jsem byl zaměstnaný, jsem toužil mít něco víc, víc vědět, víc zažít, prostě si vychutnávat život plnými doušky. Každého jsem se ptal, jakým způsobem si splnit své životní sny a touhy, ale každý vám poradí jen to, co sám ví a na co stačí. Protože jsem měl kolem sebe lidi, kterým stačilo, co měli, stačilo to i mně. Ale touha ve mně žila dál. Když jsem pak dostal nabídku jít na základní seminář firmy ZFPA, měl jsem tři zaměstnání. A tam jsem náhle zjistil, že existují i jiné možnosti, jak přijít k penězům, než jsem dosud slýchal. Tak jsem uvěřil. Řekl jsem si, že pokud to sám nevyzkouším, nezjistím, zda je to pravda nebo ne. „Zkoušel“ jsem to osm měsíců, pak dal výpověď a od té doby se věnuji této činnosti aktivně.

V rámci své pracovní kariéry jste dlouhou dobu působil a působíte na Slovensku. Jak se z vašeho pohledu vyvíjí obchodní činnost v této zemi?
Dívám-li se z pohledu celé Slovenské republiky, pak je trh volný a nevyužitý, což dokazují i různé statistiky Evropské unie i celosvětového porovnání. Je patrné, že 20 let je jen velmi krátká doba na změnu myšlení lidí v oblasti vlastního zabezpečení do budoucna. Devět let ze své jedenáctileté praxe jsem prožil právě na Slovensku, takže vím, o čem mluvím. Přiznávám, že to byl vlastně i můj hlavní důvod, proč jsem do ZFP akademie vstoupil, ani já ani moji známí jsme neměli o této oblasti ponětí. Všichni jsme žili jen současností a nikdo se nedíval do budoucna. K pochopení skutečnosti mi pak pomohlo jedno heslo ze semináře: „Kdo penězům nerozumí, ten je nemá, a kdo jim rozumí, ten je má“. Pravdivost těchto slov bych dokladoval i situací na Slovensku, kde je trh v neustálém vývoji a nabízí nekonečné možnosti jak v oblasti finančního vzdělávání, tak pracovních příležitostí.

Vyznačují se lidé ve vašem regionu nějakými zvláštnostmi, pokud jde o zajišťování finančních potřeb?

Jen těžko mohu říci, co je můj region. Začíná totiž Horou svaté Kateřiny, což jsou západní hranice s Českou republikou, a sahá až po Michalovce, tedy východní hranice Slovenska. Nicméně jsem pochopil, že všude mají lidé podobné potřeby i starosti. Chtějí si zajistit život, bydlení, zaopatřit rodinu, uspořit peníze. Při obchodních jednáních se tedy řeší už jen otázky kde, kolik a s jakou společností. Nejvíce se využívají klasické finanční programy jako stavební spoření, komplexní životní program s využitím daňových úspor, zabezpečení majetku. Nejdůležitější je ovšem zjistit potřeby lidí a podle toho jim poradit. A protože vím, že nejlépe využiji toho, čemu sám rozumím, doporučuji získat nové vědomosti v oblasti finančního poradenství a v důsledku toho mít klidný spánek, protože vím, kde mám své investice.

Jaké jsou vaše budoucí plány v rámci ZFPA?

Chtěl bych v rámci ZFP akademie vybudovat vlastní silně fungující obchodní síť. Pomoci svými zkušenostmi a názory, které si ověřuji praxí, kdy se snažím pracovat jak pro sebe, tak na vzdělávání svých spolupracovníků. Pevně věřím, že společně vytvoříme silnou nadnárodní společnost, která bude v dané oblasti jedničkou na trhu a vzorem úspěchu pro ostatní.

Je něco, s čím nejste spokojen, co byste rád změnil?

V naší firmě využíváme už 15 let stejný systém řízení a dosahujeme s ním velmi dobrých výsledků. Vždy je ale samozřejmě co zlepšovat. Na Slovensku bych zlepšil právě systém řízení společnosti a provázanost jednotlivých obchodních sítí v rámci vzdělávání spolupracovníků mimo semináře pořádané naší firmou. Zdá se mi totiž, že Slovensko je v této rovině velmi roztříštěné a nekoncepční. Koncept řízení by bylo dobré zjednodušit tak, aby firmu vedl úzký tým lidí, přes který půjdou informace i rozhodnutí dále do obchodní sítě i do centrály firmy a naopak. Když si spolupracovníci budou navzájem předávat zkušenosti, vytvoří se vyšší systém, zdokonalí se lektoři, zvýší se prestiž a úspěšnost lidí, kteří věří firmě, a budou tak snáz dosahovat svých cílů. V naší oblasti totiž systém „pokus-omyl“ nefunguje a lidé se zbytečně rychle vzdávají. Mohli by tak být daleko dříve úspěšnější, kdyby se radili mezi sebou. Dál bych ještě nastavil lepší a rychlejší komunikaci s obchodními partnery. Vylepšil bych i pomůcky, které se používají v praxi, čímž by se zvýšila image naší firmy. Podle mého je důležité v lidech pěstovat víru, že co dělají, je správné.

Kam by se podle vašich představ měla dál ubírat vaše kariéra?

Moje kariéra bude určitě spjatá se ZFP akademií. Chtěl bych se podílet na řízení společnosti, být platným akcionářem, mít vlastní akciovou společnost v rámci holdingu ZFP akademie. Vybudovat silné zázemí a motivaci pro své spolupracovníky. Za vrchol své kariéry považuji moment, kdy kolem sebe uvidím spokojené lidi, kteří si ve firmě splnili své touhy i cíle stejně jako já. Člověk totiž není bohatý tím, kolik má peněz, ale kolik zná lidí. V jakém prostředí žiji, takový mám život. Mně právě tato činnost umožnila seznámit se s tisíci lidmi, kteří mi pomohli změnit život. Doporučuji tedy každému využít systém naší firmy a nabídnout i ostatním možnost mít něco navíc podle svého přání.

Kdo je: Jaroslav Palenčár

Narodil se v Ostravě a před vstupem do finančně poradenské sféry pracoval jako strojvůdce u Českých drah. V listopadu roku 1997 nastoupil do ZFPA v České republice, odtud v roce 2000 zamířil na Slovensko. V současné době zastává post místopředsedy dozorčí rady ZFP akadémia SR. Mimo to působí jako ředitel obchodní sítě, lektor a je majitelem dvou regionálních kanceláří, v Ostravě a v Liptovském Mikuláši.
Relaxuje při dynamické hudbě nebo při sledování dokumentárních filmů. Když počasí dovolí, rád jezdí na lyžích, také si s chutí zahraje golf. 

Autorka textu: Markéta Králová